.:tiskovina:.
|
Aby každá kočka byla spokojená… Má prvotní představa ideálního stavu se později ukázala být zároveň tou nejabsurdnější a nejnemožnější. Opírala se totiž o předpoklad, že se Pražskému spolku ochránců zvířat podaří eliminovat počet bezprizorních koček na minimum. K tomu by byla samozřejmě potřeba spousta peněz, spousta pracovních sil, které by musely odchytit každičkou volně působící kočku v zemi a vykastrovat ji. Pro majitele koček by to znamenalo, že svého domácího miláčka nemohou ani pustit proběhnout na zahradu, ba co víc, byl by povinen poskytnout kočce teplo svého domova a za každou cenu ji tam držet. Spolek by musel své působení rozšířit po celé ČR, takže je dost pravděpodobné, že by byl donucen změnit svůj název. Až potud je to myšlenka docela uspokojivá. Jenže pak si uvědomíte ty důsledky: všechny kočky by žily pouze v bytech a domech a buď by byly vykastrované nebo by měly mnohem menší šance setkat se v pravou chvíli s opačným pohlavím a zplodit tak koťata. Stručně řečeno, kočky by v ČR pomalu (ale jistě) vymíraly a za padesát let by už šestileté dítě mohlo kočku pozorovat na obrázcích jako my nyní dinosaury. A to ani nemluvím o přemnožení myší a jiných havětí a hlavně o tom, že by Spolek po několika letech ztratil práci a zanikl by. Nebo by se zaměřil na jiná zvířata, eliminoval by jejich počet, atd. atd. … jenže to už by byl sám proti sobě. Nevím proč, ale trochu mi to připomíná nějaký děsivý sci-fi příběh. spokojená kočka…
- a takhle naštvaná
- obrázky dostupné z: http://www.kocka-info.cz A teď o něco vážněji. Za vším stojí nezodpovědní lidé. Ti si kočku pořídí a později jsou nepříjemně překvapeni, když se jí narodí šest koťat, nebo je prostě „domácí miláček“ omrzí. A pak tato kočka nebo zmíněná koťata putují na ulici nebo do popelnic, kde buď zahynou, nebo se dál nekontrolovatelně množí a teprve pak zahynou. Je tu ještě další možnost: toulavou kočku odchytí dobrovolníci ze Spolku nebo nějací jiní hodní lidé. „V polovině prosince, když jsem šla večer vyvenčit svého psa, uslyšela jsem na ulici slabé mňoukání. Rozhlédla jsem se a našla na lavičce papírovou krabici se třemi malinkými koťátky. Zrovna sněžilo, byla celá promočená a prochladlá.“ říká jedna z milovnic koček, paní Julišová, která dále neváhala, několik dní se o koťata sama starala a když trochu zesílila, odnesla je do Spolku. Kéž by se takto zachoval každý… Kéž by se kočky vůbec na ulici nevyhazovaly… Vzhledem k tomu, že je Spolek neziskovou organizací, jeho nejslabším místem jsou peníze a jejich získávání. Existuje několik sponzorů, kteří v pravidelných intervalech darují Spolku nemalé částky, ovšem výlohy na relativně spokojený život několika desítek koček, také nejsou právě nízké. Ideální by tedy bylo, kdyby se členům Spolku podařilo získat takový počet stálých sponzorů, který by plně vyhovoval. Před časem byli kočky ze spolku nuceny přestěhovat se do nového útulku. Po počátečních problémech se předsedkyni Spolku Haně Janišové podařilo nalézt vhodné místo na Palmovce a vše se zdálo naprosto ideální. Nyní jsem se však na vlastní oči přesvědčila, že tomu tak úplně není. Útulek se nachází na dvoře činžovního domu a pomalu začíná vadit a překážet obyvatelům. Na dveřích se objevují cedulky psané jednou nejmenovanou paní: „Kočky smrdí, nevětrejte mi ten smrad na prádlo!“ Nebo také: „Ten kočičí smrad mi už jde až do bytu, nevětrejte prosím na dvůr!“ Takže ani tohle umístění útulku nebude úplně ideální. Jenže kde nové prostory za pakatel shánět? Nejlepší by bylo, pokud by se našel nějaký opuštěný prostor na periferii Prahy, kde by nevadil žádným lidem a kočky by zároveň získaly klidný domov. Nejvíce koček se každoročně udá na výstavě. Bohužel není možné dělat tyto výstavy častěji, zejména z finančních důvodů. Takže e opět na sponzorech, aby takovou výstavu umožnili konat alespoň jednou za čtvrt roku. Existují tedy dvě největší překážky, kvůli kterým není a nejspíš ani nikdy nebude, stav týkající se Spolku ideální. Peníze a lidé. S tím prvním se možná něco dělat dá, i když by to bylo velice obtížné, ale lidé se už asi nezmění. Tereza Matějková Zdroje: Jana Chlanová, tel.: +420 777 294 180 - vedoucí útulku PSOZ Kancelář PSOZ (M.Pujmanové 1219, Praha 4, tel: 241 731 609) Web kočky Adélky [on-line].Cit. 29.4.2005.
|
