.:tiskovina:.
|
Světlonošky střeží Čechův most téměř sto let Železná oblouková konstrukce tvoří první pražský most s nezaměnitelnou výzdobou. Je to Čechův most, na jehož konstrukci se podílel významný architekt Jan Koula. Obrázek dostupný z: http://www.prostorad.cz/koula/koula.htm
Praha – Mnoho lidí každý den projede kolem významných pražských památek, nikdo si však neuvědomuje, jakou námahu museli vynaložit architekti a stavitelé, kteří se na stavbě podíleli, či jakou technickou dokonalost tyto skvosty skrývají. Velikým počinem v éře českého stavitelství je fenomenální stavba secesního mostu, který spojuje městskou část Prahy 1 s Prahou 7. Čechův most, ve svých raných letech nazván Most Svatopluka Čecha, později během německé okupace Most Gregora Mendela, je architektonickou památkou, která může být právem považována za jeden z nejhezčích mostů Prahy. Lidský vkus je však různý, a proto se mezi obyvateli Letné objevují i negativní názory. „Památka je to sice hezká, ale protože je most velice frekventovaný, nikdo si jeho předností mnohdy ani nevšimne“, stěžují si místní obyvatelé.1 Čechův most se od roku 1908, kdy byla tato technická památka poprvé dostavena, po mnoha stránkách změnil. Své prvenství si však stále drží. Je to první pražský most postavený ve 20. století. Nese sebou i další jedinečnost mezi pražskými mosty. Jedná se o jediný obloukový železný most v české metropoli. Kvůli své složité konstrukci musel být navrhnut v délce 170 metrů, a proto je zcela jednoznačně nejkratším pražským mostem přes Vltavu. Svou šířkou 16 metrů dává dostatek prostoru pro chodníky z obou stran, které jsou široké po třech metrech. Velikou zvláštností jsou různé délky rozpětí tří ocelovým polí. První oblouk měří 47,8 metru a druhý 53,10 metru. Do železné konstrukce bylo instalováno plynové potrubí, které vedlo do mostních pilířů. Na nich se i v dnešní době tyčí bronzové sochy Světlonošek s pochodněmi. Dnes jsou návštěvníci mostu ochuzeni o efekt, který způsoboval plamen svítiplynu hořící v pochodních. Čechův most se pyšní i dalšími sochami počínaje sochami Viktorie a Génie stojící na sedmnácti metrových sloupech, až po bronzové šestihlavé hydry se znakem Prahy. Mostní konstrukci navrhovalo několik architektů, z nichž nejvýraznější osobou byl Jan Koula. Tento významný architekt se narodil v únoru roku 1855. Architekturu studoval nejdříve na České vysoké škole technické v Praze, odkud pak přešel do Vídně na Akademii výtvarných umění. Po studiích v roce 1878 se vrátil do Prahy, aby působil na české technice nejprve jako asistent a později jako docent a řádný profesor ornamentálního a architektonického kreslení. V osmdesátých letech devatenáctého století řídí Koula časopis Architektonický obzor, o několik let později buduje Národopisné muzeum a zakládá Klub za zlatou Prahou2. V květnu roku 1919 v Praze umírá. V Koulově architektonických dílech se prolínají dvě linie. Tvoří v secesním a novorenesančním slohu, ale je silně ovlivňován folklórem. V současné době probíhá v Národním technickém muzeu v Praze výstava Koulových kreseb a původních i současných fotografií jeho staveb. Čechův most je naše jediná takto velká a zdobená mostní konstrukce z údobí secesního slohu, a proto je také chráněnou technickou památkou.3 Tereza Matějková, Lukáš Králíček ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1. Josef Flax, Jana Švojgrová – obyvatelé Letné 2. Prostor – architektura, interiér a design (Obecně prospěšná společnost) 3. DUŠAN, Josef: Encyklopedie mostů v Čechách na Moravě a ve Slezsku (Milpo, Praha, 1999, vydání první, 469 stran, ISBN 80-85983-74-5)
|
